Evropská populace rychle stárne, což je obzvláště patrné ve městech. Podle Eurostatu se počet osob ve věku 65 a více let do roku 2060 téměř zdvojnásobí ze 17 % na 30 % a počet osob ve věku 80 let a více se zvýší z 5 % na 12 %. Tato významná demografi...
Pandemie COVID-19 způsobila bezprecedentní krizi sociálních, politických a hospodářských systémů v celé Evropě i ve světě. Od března 2020 přijaly evropské země, regiony a města různá opatření, aby se pokusily zabránit šíření viru. Tato opatření, jeji...
Zelené infrastruktury jsou považovány za přínos mimo jiné pro územní rozvoj, protože poskytují více funkcí na stejné prostorové oblasti. Základní zásadou zelené infrastruktury je, že stejná plocha půdy může nabídnout mnoho environmentálních, sociální...
Vazby a interakce mezi městy a venkovem mají zásadní význam pro budoucí rozvoj nemetropolitních regionů a pro dosažení cílů strategie Evropa 2020 týkajících se inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění aktivně podporovaných stávajíc...
Oblast Baltského moře zahrnuje Polsko, Bělorusko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko, Finsko, Norsko, Švédsko a Dánsko, jakož i severozápadní Rusko a severní Německo. BSR je prvním evropským makroregionem, který má vizi územního rozvoje (přijatý v roce 1994, ...
Cílem cílené analýzy přeshraničních veřejných služeb bylo zlepšit postupy poskytování CPS v evropských příhraničních regionech a zvýšit povědomí o přidané hodnotě poskytování CPS. Projekt vytvořil první komplexní přehled o CPS v celé Evropě. Tento př...
Na konci 90. let. Evropská komise zveřejnila „Soubor EU o systémech územního plánování a politikách“, který v té době zahrnoval 15 členských států EU. Od té doby se EU rozšířila na 28 členských států a došlo k významným změnám v celoevropské územní p...
Regionům se zvláštními územními rysy byla v posledních letech věnována stále větší pozornost, zejména v článku 174 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Klíčové politické dokumenty identifikují konkrétní typy území dvěma způsoby: vzhledem ke zvlá...
Digitalizace ve veřejné správě nabývá v mnoha evropských zemích na síle a územní plánování není výjimkou. Proces digitalizace je poháněn myšlenkami na efektivitu, které jsou vyjádřeny například v konceptu „inteligentních měst“ a „digitální správy“, p...
Hlavním cílem této výzkumné činnosti je poskytnout územní analýzu dopadů finančních nástrojů evropských strukturálních a investičních fondů v programovém období 2007–2013 a tam, kde to údaje umožňují v programovém období 2014–2020. Hlavním výsledkem ...
K dnešnímu dni neexistuje žádná metodika/model posouzení územního dopadu, který by se ukázal jako vhodný pro posouzení dopadů programů přeshraniční spolupráce ex post. Poskytovatel služeb vypracuje postupnou metodiku popisující, jak určit následný do...
Prvořadým cílem této smlouvy o poskytování služeb je zpřístupnit a v praxi využívat znalostní základnu ESPON pro manažery programů, společné technické sekretariáty a tvůrce politik, kteří se podílejí na praktickém provádění programů Evropské územní s...
V rámci této aplikované výzkumné činnosti se plní tyto úkoly: zeptejte se jednoho: Společným standardem výzkumných činností ESPON je poskytování celoevropského referenčního srovnávání. K dosažení tohoto cíle by proto měl být úkol 1 rozdělen do dvou k...
Hlavním cílem tohoto výběrového řízení na „vnitřní periferie“ je vypracovat strategie pro vnitřní periferie na evropské úrovni s cílem překonat jejich marginalizační účinky.
