Pandemie COVID-19 způsobila bezprecedentní krizi sociálních, politických a hospodářských systémů v celé Evropě i ve světě. Od března 2020 přijaly evropské země, regiony a města různá opatření, aby se pokusily zabránit šíření viru. Tato opatření, jejichž cílem je zmírnit tlak na systémy zdravotní péče, měla dalekosáhlé dopady na mnoho odvětví hospodářské činnosti na celém kontinentu. COVID-19 a hygienická opatření přijatá s cílem omezit jeho šíření mají různé rušivé dopady na životy lidí a na fungování měst, metropolitních oblastí a regionů. Opatření proti šíření nákazy vedla k náhlým změnám ve způsobu, jakým lidé pracují, studují, nakupují, socializují a pohybují se. Výsledky těchto opatření byly v mnoha ohledech škodlivé, což mimo jiné vedlo k tomu, že lidé přišli o zaměstnání nebo museli skoncovat se sníženým příjmem, byli sociálně izolováni a/nebo museli vyvažovat práci a výuku svých dětí doma. Po pandemii však může dojít i k určitým ziskům. První předběžné analýzy ukazují, že digitální transformace by mohla být urychlena, neboť posílené poskytování digitálních služeb může vést k dlouhodobým inovacím[1]. Od doby volného pohybu se změnily i vzorce mobility. Již před pandemií měli místní a regionální tvůrci politik vysokou prioritu pro cyklistiku vzhledem k jeho přínosům pro životní prostředí. Pandemie tento vývoj navíc posílila, zatímco počet cestujících ve veřejné dopravě klesl o 70–90 % v některých velkých městech[2], což je také obrovská výzva pro udržitelnou dopravní politiku. Rostoucí počet evropských měst začal svým občanům dodávat dočasnou cyklistickou infrastrukturu (pop-up cyklostezky) a poskytovat krátkodobé přizpůsobení jejich politikám v oblasti mobility. Zbývá však ještě vidět, zda lze tato provizorní opatření přeměnit na trvalá řešení a jak a zda by mohla přispět k ekologické transformaci evropských regionů a měst. Tvůrci politik na všech úrovních správy vyžadují, aby bylo možné vypracovat politická opatření, která by v krátkodobém horizontu zvládla bezprostřední dopady pandemie a zvládala její dlouhodobé dopady. Cílem této aplikované výzkumné činnosti je přispět k poskytování těchto územních důkazů analýzou zeměpisných vzorců pandemie COVID-19 od jejího vzniku až do roku 2021. Zaměří se přitom na přímé a nepřímé sociální důsledky opatření proti šíření nákazy, včetně jejich územního rozměru, což je aspekt, který dosud nebyl řešen celoevropským výzkumem na regionální a místní úrovni.
