Během Evropského roku kulturního dědictví 2018 bylo uspořádáno více než 23 000 akcí, které se týkaly více než 12 akcí. 8 milionů účastníků. To jasně ukazuje potenciální dopad, který může mít kulturní dědictví na hospodářský rozvoj a kvalitu života lidí. V posledním desetiletí tvůrci politik stále více uznávají úlohu kulturního dědictví jako strategického zdroje pro hospodářský růst, zaměstnanost a územní soudržnost. To se odráží v několika evropských politických dokumentech, v nedávné době v „Nové evropské agendě pro kulturu“, kterou přijala Evropská komise v květnu 2018, a ve „strategii evropského dědictví pro 21. století“, kterou přijala Rada Evropy v dubnu 2017. Kulturní dědictví bylo postupně racionalizováno v různých oblastech politiky, jako je politika soudržnosti EU, což ukazuje na rostoucí strategický význam, který toto téma získalo pro evropskou agendu. K obecnému hodnocení kulturního dědictví přispívá několik iniciativ na evropské úrovni, jako jsou Dny evropského dědictví, označení „Evropské dědictví“, ceny za evropské dědictví a Evropská hlavní města kultury. Navzdory nedávnému úsilí Evropské komise o zlepšení statistiky kulturního dědictví je stále výzvou plně zachytit význam jeho dopadu na hospodářství a společnost. Dne 7. prosince 2018 představila Evropská komise evropský akční rámec pro kulturní dědictví, který mimo jiné vyzývá k fakticky podloženému rozhodování v oblasti kulturního dědictví a vyjmenovává řadu projektů, které budou provedeny s cílem řešit otázku měření dopadu kultury a kulturního dědictví na hospodářství, společnost a místní rozvoj. V rámci se uvádí, že studie ESPON „Kulturní dědictví jako zdroj společenského blahobytu v evropských regionech“ (2020–2022) bude hrát důležitou úlohu při poskytování důkazů a údajů o dopadu kulturního dědictví na blaho společnosti. Cílem tohoto výzkumu je vypracovat celoevropskou metodiku a územní analýzu dopadů kulturního dědictví na společnost s ohledem na dobré životní podmínky, sociální začlenění a další aspekty. Výzkum se týká hmotného i nehmotného kulturního dědictví a dopad by měl být spojen s: Přítomnost hmotného kulturního dědictví (sklad budov a jiných objektů). Spotřeba a využívání kulturního dědictví. Digitalizace kulturního dědictví. — EU financovala investice do kulturního dědictví. — Činnosti (politiky) zaměřené na zvýšení pozitivního dopadu kulturního dědictví a na snížení negativního dopadu.