Statková hnojiva jsou hlavním zdrojem emisí dusíku amoniaku v regionu Baltského moře. Ohrožuje nejen status Baltského moře, ale také přímo ohrožuje lidské zdraví. Tento projekt podpoří využívání technologií acidifikace kejdy v celém regionu Baltského moře s cílem omezit eutrofizaci ve vzduchu a vytvořit konkurenceschopnější a udržitelnější odvětví zemědělství. Statková hnojiva jsou hlavním zdrojem emisí dusíku amoniaku v oblasti Baltského moře (BSR), které díky atmosférické depozici vedou k vzdušné eutrofizaci a představují velkou část dusíku vstupujícího do Baltského moře. Emise amoniaku ohrožují nejen status Baltského moře, ale také přímo ohrožují lidské zdraví tvorbou sekundárních částic, které patří mezi znečišťující látky s nejvyšším odhadovaným dopadem na lidské zdraví. Kombinované náklady na zdraví společnosti a ekosystémy spojené s emisemi amoniaku se odhadují na 14 EUR/kg N (Evropské posouzení dusíku, 2011), bez zahrnutí skutečnosti, že emise amoniaku ze statkových hnojiv rovněž představují přímou ekonomickou ztrátu cenného zemědělského zdroje. Revidovaný akční plán HELCOM pro Baltské moře (2013) stanovil cíle pro snížení objemu 118 000 tun dusíku vstupujícího do Baltského moře, rozděleného mezi všechny země BSR. Ztráta amoniaku z statkových hnojiv se vyskytuje v chovech hospodářských zvířat, skladech statkových hnojiv a z terénu při aplikaci statkových hnojiv. Chov hospodářských zvířat používá různé nejlepší dostupné techniky ke snížení emisí, jako je čištění vzduchu z chovů hospodářských zvířat, kryty na kejdy a vstřikování tekutého hnoje při šíření. Nedávno byly v Dánsku vyvinuty technologie pro acidifikaci kejdy (SAT) a byly schváleny Dánským úřadem pro ochranu životního prostředí jako nejlepší dostupnou technikou, kterou mohou dánské zemědělské podniky využít ke snížení ztráty amoniaku až o 70 SAT, prokázaly v Dánsku, že přinášejí skutečné hospodářské výhody na úrovni zemědělských podniků ve formě snížené spotřeby minerálních hnojiv a lepších výnosů plodin, a nejsou to pouze náklady na investice a provoz, ale také přínosy. Předchozí projekty uznaly SAT jako inovativní technologii, která by mohla snížit ztrátu dusíku ze zemědělství v BSR. Komerční využití SAT se však mimo Dánsko nerozšířilo. Hlavní činnosti projektu jsou zaměřeny na vytvoření pilotních instalací ve všech zemích BSR, v jejichž rámci budou zkoušky a demonstrace v terénu pomoci vybudovat důvěru koncových uživatelů v tyto technologie. Cílem projektu je dále systematicky zvyšovat kapacitu veřejných orgánů i soukromých zemědělců prováděním technických studií proveditelnosti a podrobnými environmentálními a ekonomickými analýzami provádění SAT. S využitím těchto výsledků, společně s analýzami trhu a vnitrostátních právních předpisů, bude projekt formulovat politická doporučení pro začlenění technologie do stávajících právních předpisů a režimů zemědělské podpory. Očekávané dopady na BSR zahrnují snížení vzdušné eutrofizace a konkurenceschopnější a udržitelnější odvětví zemědělství.