Prevalence a prevalence duševních onemocnění v maďarské populaci je extrémně vysoká. Pokud jsou zahrnuty osoby s návykovými problémy, může být postižen i jeden ze čtyř lidí v naší zemi. To je problém „populární nemoci“. Zdravotní zátěž je významná z hlediska počtu jak pro společnost, tak pro rodiny, zdravotní péči a samozřejmě pro pacienta. Systém zdravotní péče pro duševně nemocné pacienty od poloviny roku 2000 postupně klesal. Snížení ovlivnilo především akutní péči. Ani průřez rehabilitačních služeb, ani rozvoj ambulantní péče nevedly ke snížení kapacity. Tím se snížila kvalita života a životní příležitosti lidí s psychiatrickými onemocněními. Výrazně se zvýšila zátěž pro mikro a makro prostředí. Zátěž se dále zvyšuje o náklady na invaliditu a předčasný odchod do důchodu. Mezinárodní studie rovněž potvrzují, že průměrný život osob s duševním onemocněním je o 10–12 let kratší než průměrná populace. Existují značné rozdíly v rozdělení péče a přístupu k péči v zemi, a to jak na úrovni kraje, tak na regionální úrovni, pokud jde o infrastrukturu a lidské zdroje. V důsledku žádostí o chronickou péči (psychiatrická rehabilitace) financované EU se kapacita psychiatrické rehabilitace zlepšila přibližně o 4 % v celostátním průměru a regionální rozdíly na úrovni primární infrastruktury se mírně snížily. Cílem tohoto nabídkového řízení je vyvinout akutní psychiatrickou péči. V průběhu přípravných prací určila technická pracovní skupina na podporu projektu priority, které se řídí nejdůležitějšími směry činnosti pro budoucnost psychiatrie. Kromě dříve uvedených břemen pro osoby s duševním onemocněním existují významné nevýhody vyplývající ze stigmatizace a předsudků, které dále snižují šance na léčení rehabilitace a často brání zlepšení kvality života. Vzhledem k výše uvedenému je naší prioritou mít alespoň jednu psychiatrickou třídu vhodnou pro aktivní péči v každém kraji, kde je v 21. století k dispozici moderní, efektivní a diferencovaná terapeutická forma a zároveň poskytnout dostatečné lidské zdroje. Prioritou je také zlepšení bezpečnosti pacientů a řešení infrastruktury pro nouzovou péči, včetně samozřejmě dávek, které lze považovat za „krizové“ a mohou být propuštěny do 24 hodin, nebo v případě jakékoli fyzické stížnosti mohou být přesměrovány na specializovanou ambulantní péči a/nebo nemocniční péči. Koncepce tak odděluje pohotovost (do 24 hodin) a aktivní psychiatrickou péči. Mělo by být vyvinuto úsilí o dosažení dokončené úrovně péče v rámci aktivní péče, tedy zlepšení podmínek ubytování pacientů, omezení počtu lůžek v odděleních (až 4 lůžka), zvýšení počtu koupelen spojených s odděleními, zlepšení pracovních podmínek lékařů a psychologů ve třídě, zřízení lékařsko-psychologických terapeutických místností nebo zaměstnávání a skupinových místností. To by nemělo být vyvíjeno samostatně, ale v rámci zdravotnického zařízení s vysokou populací pacientů (okresní nemocnice). Přehodnocení akutní psychiatrické péče v této struktuře může výrazně snížit stigmatizaci s měřitelným zlepšením účinnosti (krátší doba ošetřovatelství) a účinnosti. Mezi naše priority patří fyzické oddělení narušených stavů (např. narušených stavů způsobených komplikací fyzické nemoci ve stáří) od akutní psychiatrické péče. Za účelem realizace výše uvedených myšlenek jsme zaslali dotazníky institucím poskytujícím aktivní psychiatrickou péči a požádali jsme o vypracování návrhů a plánů. V průběhu návštěv na místě rovněž vedli osobní konzultace se zaměstnanci a vedením o možnostech zlepšení v souladu s prioritami. Zpracováním příchozích materiálů a s přihlédnutím k částce dostupné v projektu byly stanoveny priority. Proto jsme identifikovali 14 míst, kde bude plánovaný výsledek a psychiatrický vývoj investované částky realizován koncepčně. Po dokončení projektu se očekává, že se sníží rozdíly v kvalitě přístupu k péči v zemi. Bez ohledu na místo pobytu se snažíme rozvíjet optimální péči, čímž se dlouhodobě zvyšuje spokojenost pacientů, snižujeme psychosociální zátěž a umožňujeme lepší harmonizaci možností rehabilitace a ambulantního rozvoje. V důsledku toho mohou lidé s duševními onemocněními zlepšit své životní příležitosti, resocializovat, a tím snížit ekonomickou zátěž.