Na základě výzvy k podávání přihlášek maďarské vlády ze dne 24. února 2017 provedl Národní úřad vrchního lékaře, Národního institutu pro rozvoj zdraví, univerzity Semmelweis, Státního střediska zdravotní péče a konsorcia vedoucího Národního fondu zdravotního pojištění podrobnou studii proveditelnosti prioritního projektu EFOP-1.8.0-VEKOP-17 o profesním metodickém vývoji systému zdravotní péče a zavázal se k jeho realizaci. Zdravotní stav maďarské populace je v současné době pod úrovní očekávanou na základě sociálně-ekonomického rozvoje Maďarska. Kromě rakoviny a kardiovaskulárních onemocnění je výskyt duševních onemocnění také vysoký, z nichž všechny jsou pro zemi velkou zátěží. Významná část nákaz uvedených na seznamu je způsobena špatným životním stylem, a proto je třeba dosáhnout významného zlepšení zdravotního chování obyvatelstva a zajistit odpovídající fyzické, sociální, hospodářské a právní prostředí. Primární péče je jediným segmentem systému zdravotní péče, který je schopen se spojit s obyvatelstvem jako celkem, takže na této úrovni péče může být co nejúčinněji ovlivněno zdravotní chování obyvatelstva. Na této úrovni nabídky lze v praxi dosáhnout rovného přístupu široké veřejnosti ke službám téměř stejné kvality. Primární péči lze zlepšit rozšířením nabídky služeb v blízkosti domova, posílením úlohy primární péče jako strážce, zvýšením provozní účinnosti postupů primární péče, přesunutím zdravotní péče obyvatelstva z dražší nemocniční péče na primární a ambulantní péči. To vyžaduje na jedné straně vývoj současných metodik služeb a portfolia služeb a na druhé straně kapacitu, znalosti, kapacitu, preventivní přístup a přístup dostupných pracovníků praktických lékařů, kvalifikovaných zdravotních sester a specialistů a ochranných žen. V zájmu rozvoje chování zohledňujícího veřejné zdraví a včasného odhalování nemocí a zdravotních rizik je důležité zahrnout veřejné zdraví a preventivní služby jako nedílnou součást primární péče. Organizace kompetencí zaměstnanců a integrace odborníků poskytujících nové druhy služeb může rozšířit škálu definitivních služeb a výhod dostupných na místní úrovni. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se u každého desátého pacienta v dobře vybavených nemocnicích v vyspělých zdravotnických zemích objeví nežádoucí příhoda, přičemž 1 % postižených pacientů umírá. Podle výzkumu bezpečnosti pacientů jsou tyto události způsobeny především nedostatky v plánování (např. nedostatečné pracovní doby, podmínky skladování, distribuce drog) nebo faktory ovlivňujícími provádění (např. přetížením, stresem, časovým tlakem), přičemž je stanoveno pouze 10–15 % individuální odpovědnosti. Bezpečnost pacientů znamená úkoly a povinnosti nejen ze strany systému péče, ale i ze strany pacienta a příbuzných. Účinného snížení nepříznivých událostí lze dosáhnout mapováním zdrojů hrozeb spojených se systémy a procesy, jakož i dopadů z provozního prostředí a snížením jejich významu, a nikoli určením a trestáním těch, kteří se dopustili chyb. Pokud jde o rizika pro bezpečnost pacientů, je vždy možné určit doporučené chování a opatření, která pacientům pomohou tato rizika zvládat. Je nanejvýš důležité, aby veřejnost získala odpovídající informace o faktorech bezpečnosti pacientů, které lze identifikovat během zdravotní péče, a zároveň se naučila učit se chování, které může pomoci předejít nežádoucím účinkům sama. Přehled cílů projektu je uveden v tabulkách na následující straně.
