Z NAŠICH ZKUŠENOSTÍ S HOSTITELSKOU GENOMIÍ A TRANSKRIPTOMIÍ U INFEKČNÍCH ONEMOCNĚNÍ VZNIKÁ HYPOTÉZA, ŽE GENETIKA LIDSKÉHO HOSTITELE MŮŽE PŘISPĚT K VYSVĚTLENÍ DIFERENCIÁLNÍHO CHOVÁNÍ SARS-COV-2 V RŮZNÝCH SUBJEKTECH A VĚKOVÝCH SKUPINÁCH. PROSTŘEDNICTVÍM „OMICKÉ“ STUDIE DNA, RNA A SÉRA PEDIATRICKÝCH A DOSPĚLÝCH PACIENTŮ S RŮZNOU ZÁVAŽNOSTÍ JE URČENA K DETEKCI ROZPUSTNÝCH IMUNOLOGICKÝCH BIOMARKERŮ, KTERÉ CHARAKTERIZUJÍ IMUNITNÍ REAKCI NA SARS-COV-2, A K IDENTIFIKACI GENETICKÝCH MARKERŮ CITLIVOSTI A PROGNÓZY ONEMOCNĚNÍ COVID19, KTERÉ UMOŽŇUJÍ ODHALIT NOVÉ TERAPEUTICKÉ CÍLE, STANOVIT DIAGNÓZU-PROGNÓZU ZALOŽENOU NA SPECIFICKÝCH TRANSKRIPMATICKÝCH OTISCÍCH PRSTŮ A PERSONALIZOVANÉ PŘEDEPISOVÁNÍ TERAPEUTICKÝCH NEBO PREVENTIVNÍCH OPATŘENÍ.