Cílem projektu je vybudovat a zavést jednotný environmentální monitorovací a informační systém v oblasti nakládání s odpady jako klíčový podpůrný nástroj pro provádění Programu pro nakládání s odpady Slovenské republiky (WMP) 2016–2020, přijatého usnesením č. 562/2015, což je nejdůležitější programový dokument v této oblasti plně respektující příslušné závazky Slovenské republiky. Fyzická realizace projektu proběhne v Bratislavě. Vzhledem k tomu, že reportéři a uživatelé systému jsou všemi povinnými osobami ze zákona i všemi obcemi, bude využití výstupů projektu zaměřeno na celé území Slovenské republiky, kde bude informační systém umístěn ve vládním cloudu. Základním účelem POH SR je minimalizovat negativní účinky vzniku odpadů a nakládání s nimi na lidské zdraví a životní prostředí. To znamená zejména snížení relativně vysoké úrovně environmentálně nevhodných způsobů odstraňování (zejména skládkování). Pro období 2016–2020 zůstává strategickým cílem nakládání s odpady Slovenské republiky zásadní odklon odpadu od skládkování a funkční tvorba pobídek zaměřených na podporu metod odstraňování odpadů šetrných k životnímu prostředí, jako je recyklace. Za účelem dosažení tohoto strategického cíle program navrhuje řadu opatření, jejichž klíčem je zavedení mechanismů na podporu environmentálně šetrných metod odstraňování, založených zejména na monitorování původců odpadů a na systému převodu nákladů na odstraňování odpadu šetrného k životnímu prostředí na tyto výrobce. Ačkoli se jedná o jednoduchou a účinnou zásadu, která rychle povede k nárůstu odstraňování odpadů šetrných k životnímu prostředí, je velmi obtížné jej v praxi zavést. Se stávajícími kapacitami a informačními zdroji je téměř nemožné, aby subjekty působící v tržním hospodářství přesně sledovaly životní cyklus každého odpadu a zavedly účinný systém pozitivních a negativních pobídek. Aby bylo možné účinně uplatňovat zásadu „znečišťovatel platí“, je nezbytné vytvořit jednotný monitorovací a informační systém. Slovensko vyprodukovalo 9,5 milionu tun odpadu v letech 2010 až 2013 s tendencí ke zvýšení. Zejména způsob, jakým je odpad odstraňován, má zásadní význam pro monitorování dopadů na životní prostředí. Největší zátěž v oblasti životního prostředí představuje skládkování, které přesahuje 50 % s tendencí ke zvyšování. Energetické využití (R1) představuje 3 % celkového nakládání s odpady, což je přibližně 300 tisíc tun ročně. Materiálové využití odpadů (R2-R11) se meziročně zvýšilo, avšak nevykazuje očekávané hodnoty a množství recyklovaného odpadu se ve srovnání s předchozími roky snížilo až o 0,5 milionu tun. V roce 2013 bylo materiálně využito pouze 30 % odpadu. Ostatní využití odpadů (R12,R13) představuje 10 % celkového nakládání s odpady. Ostatní metody odstraňování odpadů (D2-D9, D11-D15) představují pět procent celkových činností v oblasti nakládání s odpady a jiných činností v oblasti nakládání s odpady (L,SP) na celkovém nakládání s odpady v roce 2013. Situace nakládání s odpady tedy není příznivá, pokud převládá metoda odstraňování, která je nejvíce zatěžující z hlediska životního prostředí. Aby se však tato situace zlepšila, je třeba výrazně zdokonalit monitorování nakládání s odpady, aby bylo možné účinně motivovat různé subjekty k tomu, aby se chovaly způsobem šetrným k životnímu prostředí a sledovaly dopad různých opatření jako celku. Současná metoda monitorování však neodpovídá, protože je založena na zdlouhavém, nepřesném a pracném způsobu shromažďování a vyhodnocování údajů, který se po relativně dlouhou dobu nezměnil. Analýza vzniku a nakládání s odpady byla na Slovensku od roku 1995 vybudována na celostátním regionálním informačním systému o odpadech (RISO). Riso zaznamenává všechny zprávy původců odpadu, kteří za použití formuláře „prohlášení o vzniku odpadů a nakládání s odpady“ každoročně oznamují získané údaje z registru příslušnému okresnímu úřadu. Četnost zpráv je poměrně malá (čtvrtletní), což již samo o sobě nestačí ke skutečně účinnému způsobu monitorování. Údaje ze zpráv pak okresní úřady ručně vkládají do informačního systému RISO. Statistiku komunálního odpadu poskytuje Statistický úřad Slovenské republiky, kde databázovou základnu definovanou v definici komunálního odpadu poskytují výhradně obce. Výše uvedený systém sběru a hodnocení odpadu je však založen na předpokladu správného a přesného předávání údajů původci odpadů. Systém umožňuje účinnou kontrolu platnosti poskytnutých údajů pouze v omezené míře.
