V Groningenu je přibližně 10 000 domácností závislých na sociálních dávkách. Většina příjemců by se ráda vrátila do práce. Zákon o účasti by měl být setrvačníkem pro klienty, který jim pomůže dále odcházet do běžné práce, společenské účasti a dobrých životních podmínek v širším slova smyslu. V praxi se nezdá, že by tomu tak bylo. V souladu s čl. 9 odst. 1 písm. b) zákona o účasti určuje obec, která určuje, co je nejlepší pro osobu, která má nárok na pomoc, a osoba, která má nárok na pomoc, je povinna tuto podporu přijmout. S Bijstand op Maat (BOM), což je projekt, který obci Groningen umožňuje experimentovat se zákonem o účasti, zkoumáme, zda se zahrnutí příjemců sociální pomoci zlepšuje, pokud dáváme klientům větší důvěru, méně pravidel, větší prostor pro akci, finanční pobídku nebo intenzivní poradenství na míru. Budou nasazeny 4 zásahy: 1. Osvobození od povinností v oblasti práce a opětovného začlenění 2. Zintenzivnění pomoci a poradenství na míru zkušenými odborníky (cíl: zvýšení sebeúčinnosti) 3. Uvolnění výdělku ze zaměstnání 4. Volnost volby mezi výše uvedenými třemi intervencemi Tento experiment zvyšuje povědomí vědeckého výzkumu o účincích těchto intervencí na chování. Zkoumáme a hodnotíme tyto účinky na chování na vliv na udržitelný odliv. Existuje lepší pochopení toho, co funguje, pro koho a za jakých podmínek, což je pro politiku cenné. Společně s dalšími obcemi, které experimentují, jsou výsledky výzkumu sloučeny. Tyto poznatky jsou zpřístupněny obcím a Sněmovně reprezentantů.